Jan Železný: „Jeho výjimečnost spočívá v tom, že býval sportovec a vnímá pohyb. Ví, jak se tělo zapojuje. Vymýšlel cviky i posilovací zařízení, takže to částečně byl i můj trenér.”
Zdroj: lidovky.cz
Podívejte se na video na webu CT24: „Jan Železný hází i jazykem,” říká Pavel Kolář.
Tupé zvedání činek a počítání kliků vybavuje člověka pouze jednostrannou výhodou pro maximální výkon. Důležitější je vnímání a uvědomování si každého pohybu mozkem, jeho prožití. Díky tomu je pak možné zvládnout dokonalé držení těla, koordinaci svalstva při konkrétním pohybu a zabránit tak chybám, ale i zraněním. Pohybová soustava zkrátka nejsou jen svaly a klouby, jde o komplexní systém zahrnující téměř všechny lékařské odbornosti.
U karatisty si to dokážu představit. Ale co takový vzpěrač nebo sprinter?
I u vzpěrače nehraje roli jenom síla, ale i to, že umíte sílu uplatnit v koordinaci. U vzpěrače to znamená umět patřičné svaly utlumit tak, aby byly správně koordinovány s těmi, které provádí ten pohyb. Takže trénovat senzorickou složku je velmi důležité i u vzpěrače. A u sprintera… Když běží Usain Bolt, má relaxovaný obličej, a právě proto je nejlepší. Samozřejmě to není jediný parametr, to bych to simplifikoval, ale je to jedna z velmi podstatných funkcí pro maximální výkon.
Pomáhal jste Janu Železnému, pomáháte i Barboře Špotákové. To jsou sportovci, kteří hodně zatěžují zejména loket. Jste tedy chopen říct, Barboro, takhle dokážeš házet rok dva, ale třetí rok už to nepůjde?
Ano, přesně tak to děláme. Jednak můžeme sportovci říct, že třeba brzo začal s pohybem zápěstí, špatně došlápl nohou nebo že hraje míček pozdě. To souvisí s posturálním nastavením, s držením těla při pohybu. My si můžeme udělat sto „mrtvolek”pohybů, které jsou vázány třeba na ten úder, a tu posturu ovlivnit. Oprava držení těla v průběhu pohybu je totiž velmi podstatná a má stejné základy u nadhazovače v baseballu, oštěpaře nebo tenisty. Sportovci často nemusí správně nastavit posturální funkci a jejich výkon pak nemá technickou kvalitu, jakou by měl mít. Také z toho pramení zranění.
Ale část pro vrcholové sportovce tam tedy bude. Je důležité, aby sportovci měli něco takového?
Medicína u sportovců je specifická, trošku se odlišuje přístupem a strategií. Proto je trochu specificky zaměřeno i to centrum. Medicína sportu je také o tom, jak sportovec trénuje, o pochopení metodiky sportu, způsobu tréninku. Z toho totiž u sportovců vzniká celá řada zranění. A nedá se léčit jenom bolavý loket nebo koleno, člověk musí pochopit, proč ta bolest vznikla.
V tom jsou sportovci asi ideální pacienti, protože ti dokážou svoje tělo přečíst úplně kompletně a vědí, kde se co děje?
Každý z těch sportovců to čte trošku jinak. Moje zkušenost je, že sportovec, který čte své tělo s vysokou úrovní rozlišení, je většinou top sportovec. Jágr, Železný, Neumannová, Federer a další se právě vyznačují tím, že mají daleko lepší tu čtecí funkci. Takový Jágr přesně pozná, kdo mu brousil brusle, kdežto jiný sportovec to nepozná. Takže čím lepší je gnostická funkce, tím lepší je i samotný sportovec. Proto musí trénink směřovat do oblasti percepční víc než do posilovací.
Zdroj: ceskatelevize.cz
Jan Železný: „„Považuju ho za svého kamaráda. Vzhledem ke své slávě by mohl začít fungovat soukromě a vydělávat spoustu peněz, jenže on je jinde a to mě oslovuje. Je s ním navíc obrovská legrace, má skvělý humor, mohu z něj čerpat energii. Narodil se proto, aby pomáhal lidem.”
Zdroj: ceskatelevize.cz
Podívejte se na video na webu CT - 13. komnata Pavla Koláře:
Vladimír Růžička: „Pavel mi pomáhá určitě se zádama, s tříslama, když jsem měl dost vážnější problémy a vždycky mi to dal dohromady. Mohl jsem s tím hrát a určitě mi prodloužil hokejovou kariéru. Podle mě je na tyhle věci suveréně nejlepší.”
Zdroj: ceskatelevize.cz - 13. komnata Pavla Koláře
Václav Havel: „Evidentně má schopnbost nalézt body v těle, kde se křižují nějaké tajemné sítě nervů a dotykem na jednom místě způsobit, že vás přestane bolet na jiném.”
Zdroj: ceskatelevize.cz - 13. komnata Pavla Koláře
Pavel Kolář: „Problém je v tom, že se snížila pohybová aktivita, a i když snad cvičíme, nekoncentrujeme se na pohyb. Jako bychom přestali pohyb a své tělo vnímat. Netrénujeme to. Na Východě je to jiné, řada cvičení, třeba tchaj-či nebo jóga, tam vede k tomu, že netrénujete svaly, ale cvičíte si především vnímání, senzitivitu, zpracování informací.”
Zdroj: idnes.cz
Slavnostní otevření Spinální jednotky (2004) na Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství FN Motol, kde prof. Kolář působí jako přednosta kliniky:
Roman Šeberle, Jaromír Jágr, Pavel Kolář a Jan Železný
Zdroj: cuni.cz
Slavnostní otevření Centra poyhbové medicíny Pavla Koláře (2012):
Zleva hokejista Vladimír Růžička, kanoista Martin Doktor, střelkyně Kateřina Emmons, fyzioterapeut Pavel Kolář, gymnastka Věra Čáslavská, oštěpařka Barbora Špotáková a oštěpař Jan Železný.
Zdroj: lidovky.cz
Miroslava Knapková: „Je pravda, že jsem na olympiádě vyhrála i díky němu a jeho péči. Staral se o mě celý týden a pomohl i diagnostikovat to, co mi je.”
Zdroj: lidovky.cz
Jiří Kejval (šéf českých olympioniků v souvislosti se zlatem skifařky Miroslavy Knapkové):
„Nebýt Pavla Koláře, žádnou olympijskou vítězku nemáme.”
Martin Ručinský: „Dá se říct, že je to člověk s magickýma rukama. Znám Pavla Koláře strašně dlouho, pomalu dvacet let. Je důležitou postavou v mém životě, ale i u ostatních hráčů, protože nás vždycky dává dohromady. Když už nebylo kudy kam a člověk si myslel, že je na tom špatně, tak vždycky pomohl a nějakým způsobem nás vrátil na led.”
Zdroj: lidovky.cz
Pavel Kolář: „Magie to není. Člověk se musí naučit dívat na pohyb.”
